Blog

Kdysi jsem byla přesvědčená, že každý člověk má hlas určený k nějakému hudebnímu stylu - že někdo má klasický hlas, tak zpívá operu, někdo má průrazný hlas, tak zpívá rock apod. A mně v dětském sboru Bambini di Praga sbormistři říkali, abych udělala něco s tím hlasem, že prý nemám žádný... (celou historii mého strastiplného vývoje najdete zde)....

Podnikání v dnešní době je úplně jiné, než když jsem se o něj pokoušela před nějakými patnácti lety. Naskýtá se mnoho možností a pomocníků v podobě různých aplikací dostupných zdarma, a hlavně už tak vymazlených, že stačí klik-klik, a všechno se zázračně udělá samo, aniž bych potřebovala být nějak technicky založená nebo studovat nějaké sáhodlouhé...

I hudba má své rekordy, které jsou stejně jako ve sportu postupem času překonávány s rozvojem technických možností. Nejrychlejší skladbu jste asi slyšeli, ale ta nejpomalejší - ještě stále hraje…

Nesmírně mě naplňuje zpívat a tvořit. Ale úplně stejně intenzivně, i když zase jiným způsobem, prožívám tu nádheru práce s lidmi, kteří když přijdou na workshop, nevydají hlasitější zvuk než vánek v korunách stromů, a pak odcházejí prozpěvujíce si hlasem jako zvon. Miluju tu proměnu z "mám slabý hlas a bojím se" na "No teda, to jsem vůbec...

Kromě svého manžela a tibetských mís jsem se nově zamilovala do zvonkohry Heola Mars, kterou jsem si nedávno pořídila. Je úžasné, jak vznešeně taková neveliká a celkem jednoduchá věcička může znít. Její cinkavé vibrace mi učarovaly už když jsem slyšela nahrávku na e-shopu, a držet ji ve vlastních rukou je nesmírně povznášející.

Tak jsem se já, která nikdy nebyla na žádné sociální síti (nepočítám-li Youtube), rozhodla použít Facebook k propagaci tohoto projektu, abych dala šanci co nejvíce lidem, aby se o něm dozvěděli.

V poslední době se ve světě kolem nás dosti intenzivně zviditelňuje téma smrti. Nejedna rodina oplakává své blízké a mnoha lidí se zprávy o násilí a jiných příčinách smrti dotýkají tím víc, čím blíž k nim se odehrávají.